M.A.Rek

Smutné, ale čtivé.

Pokusil jsem se o pohled z druhé strany:

Pocity mám podivné
liché, nevěřícné, zmatené,
když se přede mnou
brána zavírá,
s žuchnutím, třeskotem,
a přitom tak tiše,
tak nesmírně tiše...

Ještě je čas,
zlomek času
tak krátký,
než se vysloví slovo „čas“,
odemknout a otevřít,
a v pokoře proklouznout...

Však já pozbyl klíče
kterým jsem si byl tak jistý,
že jsem i zapomněl
že jej mám.
A bez klíče k zámku
i zámek mizí
a v portálu místo brány
je náhle jen nic,
a nelze jít dál,
neboť nelze jít v nic,
nelze se ani otočit,
neb není cesty zpět,
A tak jen stojím,
bez odvahy
ohlédnout se za sebe,
a bez možnosti
vidět před sebe,
vždyť kde nic není
ani smrt nebere,
ale kde stojím já,
ráda si poslouží...

A tak jediné
čím jsem se zapsal do dějin
je název toho místa
kterému místní říkají
Kdestáltenvůl.

Pěkný je to, Květko, snad Tě nepohněvá doplnění:

Svíjí se dědeček
jako břišní tanečnice,
vložila mu babička
ruku do palečnice.

To máš, dědku, za to,
že vilné máš roupy,
což nevíš že nestojí ti
to za to, ty hloupý?

Snaží se, ale čas ho pokřivil svou relativitou. ;o)

Beruška ho ťala - jsi špatný milenec,
hodil si mašli (s puntíkama) Ferda mravenec...

drsnosrstej kokršpaněl: Jinak, a i lépe, lze napsat úplně vše, včetně toho nejdokonalejšího. Natož tohle. To Ti musím dát za pravdu. Rád Ti to přenechám na dovaření, dodušení, dosmažení... Díky za nahlédnutí do kuchyně. ;o)

Hazentla: Neboj, cibuli k pláči nedonutím. Děkuju za nahlédnutí. ;o)

Kajuta: Květka Š.: Lilith: Ringo: vavaoko: Psavec: Paulmatthiole: Díky za nahlédnutí a Ringovi za doplnění. ;O)

Jejda, taky znám jeden skvělý herbář. Říká se mu kolona. ;o)

Je to tak plné pohody, promiň mi tedy mou přízemnost:

nejen on to je
ten komár bzukotavý
co pije mi krev

A snad neporuším dekorum,
třtinový já dám si rum.
;o)

Líbí, děkuju.

Je to smutný, asi jsi vystihl dobu.

Jsem se překouknul, a přemítlal jak vlastně vypadají lžícová tanga... Pěkný. ;o)

Ale Květko, namazat se na sluníčku...? ;o)

Když myší jsem, úží se mi z Tebe dech...

rozsekaný blboun vltavský
vyplaven je na ostrov Císařský
lodní šroub, to je ras
smutně kouká na to karas
a žravá invazivní piraňa
mimino v sebe hňahňá

Milé

Je po dešti,
je dobrý den
a život běží dál,
je před deštěm,
akvarel rozpíjí
sen co se mi zdál

Skepse a nostalgie je popel Fénixe změny.
Asi ne vše, ale líbí se mi.

Líbí se mi jak je.