gabkin

k dílku? a upřímně? upřímně řečeno, ani ho člověk nevnímá, když se zmíní v anotaci Bíša a člověk si jen povzdechne.
Nejsi sám, kdo vzpomíná, možná každý jinak, neboť já jsem si tento týden vzpomenul s myšlenkou..... ještě že umřel.... tyhle vedra by ho zabily.
zas jsem při bloudění modrem našel Tonyho v komentech.... dnes už vím, že to jsou zrnka člověčenství, to sem sypal...... a
děkuji ti za vzpomínkové dílko, já tu sílu neměl ho psát, jen jsem motal slovy v hlavě a skončil s povzdechem.... chybíš Tony.

už jsem to psal mockrát.... tohle má být k mání knižně.... když potřebuješ, sahneš a pousměješ se nad řádky. chlape jak ty umíš dělat hezkej den, když tě človět čte zrána.

dneska jsem na potulkách objevil pro mne nový nick. měl jsem to štěstí, že jsem ho našel, když už autor zveřejnil 100 děl, takže jsem mohl skočit na začátek a podívat se, jak píše, zda první čtené dílko není ojedinělý majstrštik.
A mohu tady do komentu k dílku napsat - jsou psány jednou rukou, jednou hlavou, v jednom stylu.... který je vyzrálý a přínosný pro začínající autory.
Jen třeba slůvko temnotůně, které jsem dnes prvně zřel.... jitří v představách básníka kouzelné představy.
Smekám před autorem, a řadím si ho k ikonám, kam si chodím kalibrovat poetično....a omlouvám se, asi nebudu bodovat.... tady je to již zbytečné , tady nejde o body... zde se jen řeší otázka momentálního stavu vnímání..... citu pro poezii, kdy se čte.

ty - poslyš..... to je dobrý. Ale nedá mi to, zkusit zjistit názor jiných - jestli by to nebylo hezčí bez mezer mezi řádky.
Je to totiž kouzelné dílko s vtipem a posouvání textu, podle mne brání přečíst ho jedním dechem. Na druhou stranu nevím - a to otázka citu, jestli by to dílko nahuštěním textu neztratilo tu vzdušnost a lehkost.

to je jedna možnost... si užít a pak druhá... pustit si Elány..... rovnako dobré!

kouzelně psáno. Na to není co dodat.

zralé psaní... kouzelně podané myšlenky.

někdy si člověk řekne - netřeba chvály, jsi jen jeden z mnoha a nic nového neřekneš, ale když tady se nic jiného dělat nedá.... než si uvědomit - setkal jsem se zase s poezií...a smeknout.

no - laťka nastavena..... uvidíme co bude dál.

Levandulko, ale to hlavní tě minulo, aniž by ti došlo,
že na rozdíl od jiných... se u vás pokojem prošlo.

Každý rodič je někdy protiva,
já například požadoval.... návrat lahví od piva.
rostou nám rostou.......

Někdy je temné krásné. A tady je to ukázka - jak neveselé myšlenky mohou být kouzelně napsány.

I černé kameny jsou po vybroušení skvostem.

a stejnou poezii kterou ty píšeš..... já kolikrát nechám kolem sebe pokračovat dál.... už promíchanou s Křemelnou.

kouzelně podaná myšlenka

původně jsem chtěl napsat - tleskám!- ale to by narušilo ten čtený vjem. takže jen pokyvuji hlavou.
Hodně povedený.

ohnul jsem o kamaráda svou novou duralku, on o mě zlomil své lískovky.... přesto na tu lyžovačku vzpomínáme jako na tu nejlepší.....s tím ...mít oba bambusky..... bylo by to nerozhodně.

jo..... přesně....... a ta terapie je v Počátkách nevyhnutelná.

psaní na zadaná slova je zajímavá činnost. Někoho baví vymýšlet slova - zdánlivě i nespojitelná. Jiného baví si s nimi hrát a dokázat, že to jde.

To ale není tento případ. Tohle je kouzelné svojí lehkostí a hraní si s námětem. Vždy své pocity rád k něčemu přirovnávám. tak tohle dílko je - jako když se ti poštěstí - zažít, když si někdo kdo umí, zkouší nový nástroj v hudebninách. Taky nečekaný zážitek a většinou spontální a radostný.

dobrý taky snažení
brát to přes to vaření

ještě, že jsi chtěla jen z -tvého světa - ...... to jsem si oddechl.

a raději holky z města ? nebo ty z venkovského těsta ?
Jinak počteníčko ham, ham.