básněnka

možná sme tam a možná taky ne, v duši sračky?
kdepak , spíš vytahujem kostlivce, v rámci předvánočního úklidu skříní
košili vezmem z žíní?

dej pokoj, vono dycky nějak něco bude
a taky dopadne, ať už je to jak chce

esli ty nejsi cool lička:-)

láska je někdy jen trn a ledová krusta
někdy je tenká a někdy tlustá
někdy je sopka a taky bejvá dým
láska prej laská


ale jak a s kým...

a majzla ti jí po papuli

a banánový slunce už se culí:-)

láska je.... mystika!

je jako sklářská píšťala
pro nádech a výdech

znáš ji snad od mala
tak průzračnou a švitořivou

zatínáš nehty do své vilnosti
pro lásku, nejspíš od kosti

Enceládos já ráda, prima to tam klouže ...mám totiž ráda nesmírný louže

a ryba na souši Adama pokouší...

má padla...

psa..ehm..totiž kočku by do tý vánice nevyhnal:-)

dám si kaktusovej kvítek za ňadra
píchá hlupák
a já pořád Peyotl
a ona to koňadra

z nutnosti...byla hostina a zbyly kosti

vítej na Libres...

to bude zasejc zabíjačka, duše už se mačká
a kapr ztrácí šupiny

tak dej si sladký....na splíny

a jo... sněžný kočky pochytaly vločky:-)

a může za všechno a basta fidli, mužský v hospodě to řikali...
ne vážně
co jsme to za zemi
plný paradoxů
cheme prej čisto a jsme plný koksu

šílenství jako vyšité...to bude těmi ženskými:-)

jak asi hrabe tříhlavej pes
tak hledej všude nejen dnes
jak maká pro šaty z mlíka
když krtkuje do rendlíka?

to budou zasejc Vánočky vašnosto:-)

nechám si zabalit dračí stopy...

Špáďa:
a říkají že prý mám v sobě rtuť
sopku a nebo huť
ty prej jsi alchymista

do kávy cukr
dozajista:-)

... hledáme svou ideální polovinu...

...po proudu, úd k oudu ..zmizeli, krev co po nich zůstala, tepala jak řeka, jen čolci byli jako opaření

myšlenky nezastavíš, tedy obvykle...

to vínko bych si dala:-)