básněnka

na moji únavu
vládnoucí v mrazech
dalekých poutí nesouladu
nanáší barvy proteplené ....
*********************
krása

Lota:
jsem to co ty...snad panna a štír v jedné duši
snad brána, kam až se sluší ...
a tobě velice děkuji ka krásná slova

a bylo ticho
napjaté jak luk
pro klín té krásné lučištnice

smrt je asi lehká, kdo ví, snad nebe nad vrbami?

zenge: dovedu si to představit, kdysi jsem takhle jezdila na rybníku, tváře rozpálený mrazem, ale bylo to parádní...

zvířenka: díky straširybko:-)máš dobrý ploutve:-)

námrazu nemám ráda, co když upadnu a nabiju si záda:-)

kasparoza: život v trapu? neřekla bych, ty se asi nedíváš do korun stromů na černá dítka ptačí..jejich let je krásnej a k životu jim stačí...:-)

a kdo nám nařídil být v potu tváře?
ptám se, kdo ženským bere klid, jen ony samy sobě, tak neuklízej a prach nech být...

mouchy fakt nemám ráda:-)

když stepujou štípaj mne záda...

mně vyhovuje klik na Libres:-)

mám ráda dobu
co se míchá s listím
a mosty co vedou na oba břehy
i pro sny poslední je totiž třeba něhy...

Je čtyřkolka Pegas? I na ní se dá plout, tak zavři víčka, jestli jsi pirát off the road...

Má milá, nikdo není ostrov...

káňata můžu
i rozepjatá
jen ta jatá
ta maj křídla bez peří
bez volnosti zbyly kosti

věřit se má...i na Ježíška:-), natožpak na múzy:-)

zásady je dobrý občas porušit...ze zásady...:-)

Kapka: tak to já je ještě nemám ani napečený:-)

byla jsem nalitá do knížek
jako voda, co jste pili


tenhle obrat je skvělej

na paprsky si hraješ, ostrá jako laser:-)