básněnka

mám plno soli a vybělených kostí
snad kameny mne hostí
hostie z moře
a vlny dosud znějí ve mně
šansonem...

Charibejo Erbenová...jsi z balad... zdá se snová...

v tom případku jsme všici cvoci:-)

rudý měsíc popraskal kruhy
alkohol v krvi?

a noční košile byly v bílé
vyly...

chtěla jsem ochutnat břitvu
a bylo skoro bez krve
neznámé místo od ucha k uchu


Willi

ma cheri, mondijé... tak ta tedy je
hříšná a sladká tvoje Francie:-)

krásně abrsurdní rozloučení, nad kozu v kostele není...
Tonda.... Byl
asi skvělej chlap ...i humorem asi vlád

jo a chřipka i smrtka... jsou konec konců ženské:-)

slova se mi zdají jako kružnice s divy
jak vyprávěnka s noční stranou nezávislosti
jak úzkost
velmi mocná
stran zaříkávání...

muži jsou vpravdě jednoduchá zvířata

a odhodila blúzu do dáli...


a spali a spali a spali
nebo že by ne, prej múza nemá postmoderní kombiné

divoženka1: přesně jsi to chytla za pravej konec:-)

třetí oko nenosí brýle...dost dobrá chvíle

divoženka1: díky, v tomto případě jsem si odnesla zvláštní vidění oken:-)

už jsem ji četla, smyččec vetla, zas plno světla a šmitec ..bum, housle letí do kouta, mám i kohouta a táta jde na poledne domů...skoro jsme ji viděla polednici, má totiž pod čepicí, vypadá jako sousedka:-)

tvé bosé rozumím...

zvu ji jizvu
v pohádkách se připozdívá puncem
snad vyjdem sluncem
ale- snad.... je zakázané slovo
pro olovo!

kdeže jsou konce dobré?

snad v pohádkách
kde máme pro strach uděláno...

nevím jestli jsem dost in..ale prý máme in.. doevropský původ, lidí je průvod...a falše plný svět, tak říkám dívko, hlavně nekrnět:-)

hvízdla jsem na tebe, kapesník trávy v rukávu
a píšu mrakům, že jsem jen pisálek...a vidím straku
frak a čenobýlí...ale jsme snad milí:-)

jsem zásadně pro kotvu:-)
to říká i má kamarádka, takto kapitánka parníku:-)