básněnka

krásná poezie...moudrá, zrající

co když se chytnu kamene?:-)

jdu si přivonět knížecího lesa...

Milena: to je úžasnej komentář..děkuju:-)

ten obrat s židlí... je úžasnej...

Tahle se ti povedla i ten pocit prožitého smutku...

Sto lidí, sto chutí, ale osobně nevidím smysl života jen v módě a dietách...

Krásně oblá báseň...

Prostě přeju nanotechnologiím;-)...

Jako bys mi mluvil z duše, načerat nové síly...jdu si pro kýbl s barvou, neb malovat potřebuji ve velkém...

Jdu si pro kočičí kůži, abych si mohla načechrat vnitřnosti;-)

Špáďa: no tak budeš zahrabanej ...no! Nerada totiž čekám na iluze, když líbat, tak jen tuze...

Jdu se dívat tam někam do dálky kukátkem v mracích;-)

mám ráda řecké báje...a moje srdce taje, při pohledu na olivové háje, kolébka lidstva tichou píseň hraje...

kolébka z kořenů
pro duši...

osvobozující smích...:-)

René Vulkán: i klišé lze :-)

Mám ráda nevšední tváře, tvé toulky mi přiblížily i tuhle a ač jsem občas neznabohem, tahle nedává sbohem...naopak

jc senior: na vysvětlenou...u nás se letním jabkům říká žitničky;-)

pro snění...i samotu