básněnka

bez lásky nelze žít...a nebo ano?

pak prázdnotou zní ráno...

děkuji za komentáře, vážím si vašich slov...

někde ve mně
hluboko pod povrchem duše
spí ticho
a přesto
je jako láva
vřelé

a kříž nese
víra je bezzemek
kůň

mně se nikdy nechce z postele...:-)

ta je moc krásná...

a bouřilo nám do zahrádky
na oplatky
z medu
v šedém fraku měls prý straku...košilatou středu:-)

a po tom reji
co tobě chtějí
prý pivko piješ Habaději
a zármutek si píšeš švabachem
že žiješ se strachem?
a nejen o neděli
prý tobě dala ráda
cikorka
mívals nahá záda
a po tom reji
propadals beznaději

nemilovanej
jen zutej!

asi se rychle množej:-)

mám v sobě pokoru...i rozpálená tvář se u mne najde,
když slunce zajde...tma je pak hustý porost, bažina, nebo klín
zmatené ptáče skoro haleká
pro slatě plné beznaděje
jsem raděj, když zas slunce zplna pěje...

já bych raděj vnitřní dítě...hraje si rádo, nepokrytě...

žít, je od slova život ...

hned bych jela...

pro paprsky, téměř mlsky

asi je v dálce tvoje milá...když polibek je pro motýla...

pro kliku...nejen na dveřích...

jdu si pro koupací čepici..když skočím... jsem vlnám na špici:-)

a co taxis? máš snad koně na balkoně?:-)

ty piješ rum?...já myslela že opium:-)

sám sebe se bát? či o sebe jen dbát...a záda podrbat?
smutno kane pane...v noci zatoulané

Bastet: nádherný komentář ..děkuji:-)