básněnka

beru si růženec...

mám pocit bran...
a sůl si polykám
zplaněny dlaně
planím snad
když v srdci občas cítím chlad
...a přec nezanikám

pro plavuně mám slaboST

ten klan rarachů... je prý dobrá rodina:-)

je to tak...pryč je ranní mrak a slunce opět vyšlo...

tak se tady bavím...a tobě ST

v ouplňku na louce...ST

Kdo lásky hubu plnou
a v citech předvádí se
pod lunou nebo pod jabloní
ví hovno o ní.

velké ST

jsme občas zpustošeni sebou samými...

jsem optimista ... a tak si beru tu krůpěj z dlaní...

Kars:
to je dobře že mne znáš...asi vypadám jak bestiář:-)

zda příští Tvé já budu živ...ST

myslím že se tohle děje všude...

mám ráda tvé historické výlety...ST

vavaoko: díky...:-)

vítr přinesl konec léta...dívám se momentálně na déšť z okna a je mi nostalgicky

jo... není nad správnou cestu

konvalinky cinky linky..měla jsem je vždycky ráda...jsou omamné:-)

já ji potkala už dvakrát...ale jsem tady a i to má svoji příčinu...díky za báseň

dobře sis vyhrál:-)