básněnka

žampiony nadívané..ale prý už houby rostou, tak vzhůru na ně:-)

ale koukám ten konec básně bude asi o něčem jiném:-)

nečervenám se...jen se divím, ale píšeš o tom, co je život...ode mne ST...

tvoje básně mne velmi oslovují...ST

kasparoza: zkusím ...to víš stále je čemu se učit:-)

hojivé procesy potřebujeme všichni...

přednosta stanice...:-)

prý malé věci...ale mně se líbí...

každý se někdy chová jako blb...ale myslím že on na to přijde...

ta gondola je jiSTě moc pěkná

ale víš že tomu věřím...:-)

představila jsem si pytel brambor...a harmonii při jejich konzumaci...usmívám se..všechno má být vyvážené...

než se rozplynem...hezky řečeno...

rada nad zlato...

ten měsíc má velkou sílu...:-)

Chvíli se mi zdálo čaro...myslela jsem i na Vánoce a pak jsi začala kalit ocel, nebo člověka...olovem...ano ty co potřebujeme potkat ...potkáme

jc senior:
schovala jsem si ji na památku
v hrotech roubených je hvězd
jak krásné je... nechat se a zároveň... svést...:-)

když se mi to podaří ... též zatančím si na uhlících :-)

praskla STruna... tak vezmeme jinou...pak tóny zase spolu splynou

šťouchnutý tágem života...ST

Kajuta: dívala jsem se z okna na řeku, jak se valí mlha...a při tom procesu jsem viděla i kopřIvy...:-)