básněnka

co je všem do mý duše
tam těsně nad páteří
prej moje zvony leží...

že zvoní pro Helenu?

ža na ni zapomenu

a to vám bylo...
když mluvím trochu z cesty
hned všechny chtěj bejt za nevěsty

a já jen vobyčejnej chlap
bez hlavy a paty
co chodí na červenou a vůbec není svatý


že svlíkal jsem jim šaty
a že to chtěly
pro neděli

pak samy odletěly
bez peří s chutí


po labutích

Nemohla jsem z toho spát, pak na mne přišla touha, ouha, Neurol došel...:-)

Pěkná masáž;-) jdu si nabrat aroma smíchu do hrsti..

nastavte hruď milá dámo
vručíme laditádám

barbiturát vkládám
nastřádáno...

nasadila jsem si věnec z domů
něco jako letadélko
drobné mince neřestníků
post scriptum díků

trochu líček
malá jatka
pro chodníček bosý nohy
v jahodoví...

absurdní zmrzačení..to jediné vzpomínky nemají

pro dívku ve své duši...

babička byla umělkyně, to je paráda:-)

odpustila jsem si
tebe
tak pod kůži rozbolavěle vraženého střenkou
a hořím s hranicí bludů
na konci nehtů


jen ten popel je jak proso
prosívám tedy
prosívám...

sailorr: vona je, Vaše Maximovstvo, taková divná tahle bohyně, ale hezky se potápí, to zas jo:-)
a šelestí, stejně jako listí dubu

hlazení po duši je dovoleno:-)

Adama: já snídám řízky poměrně ráda:-)

řeka: Amélie je zvláštní...:-)

obaleč jabloňový: oblíbená soch? a...:-)

měla jsem panenku Lauru...připomněla jsi mi jí...

tak jsem si zasurfovala:-)

srdce vydrží ledaco...

a já četla, jen si tak trochu zhubnout:-)

René Vulkán: víš René u mne není nic bez ladu a skladu, spíš naopak:-)

zenge: je ...domini canec :-)(hic sunt)