jc senior

†

na každý prst samohlásku
kopu veršů do rance
zacvrlikej, konipásku,
Múzo, zvu tě do tance
:o)

...být vždy tam, kde mám být
a není třeba slov...
*

...jsou básně, které zahřejí,
a není to jen polévkou...
*

...vidím jej, vystoupil ze tvé básně, zapálil si cigaretu a řekl... (něco o ženách)
*

slovem mával jako holí
dlouhý vlas a bujný knír
modrem koužil se sokoly
lásky hledal suvenýr

dnes v rozkvetlých lánech polí
duše bujná hledá mír
pro vzpomínky, které bolí
z dob, kdy býval bohatýr
:o)

...trojrozměrný portrét...
*

...vším, čím byl, byl rád...
*

do otevřených dveří
snad zašeptat jen smím
že pro tiché štěstí
těžko hledat rým...
*

Bůh zavelel:"Pochodem vchod!"
a rytíři poezie vyrazili na poslední cestu...
**

čas, kdy sněhem po kolena
hýří zima zatrolená
zdá se nenávratně pryč,
leč v jednom žádná není změna:
je období kýchavic
*

"akát" znám i "blýskavici"
k cíli vedou "cílovníci"
možná pouze pravdy půl
kam vedla "junácká hůl"
pravda je však potvzena
ovládá mě "známá žena"
:o)

je po žních...a pusto kol
jen stáří vchází do stodol
*

princem být a mezi řádky
opět vstoupit do pohádky
(té, co čet jsem v slabikáři)
v čase dětství jak jsem snil
snad bych se i s drakem stáří
statně rval a zvítězil
:o)

Příběh, kdy za šťastným koncem povlává vlajka nejistoty, dostává téměř Čechovovský náboj.
K problematice samotné, jsou zásadní rozpory i v rodinách, kde je rodičovství nezpochybnitelné.
*

...mít sílu muže, něhu ženy a upřimnost dítěte...
*

...i sokolové odlétají...
*

Jen velcí básníci vstupují do poezie i když už tu nejsou...
*

dotyků pár, do paměti
emoce a zbytek snění
v uvolněné rozplést změti
pro zákaz srdce nezatmění
*

Ať se i k Tobě, Jarmilko, otáčí svět z té lepší strany.
Jiří

jaké štěstí, milý Čase
pevnou že jsi stálicí
jinak bys s tím prostředníčkem
šel na trestnou lavici
!!!