umělec2

Judita: Letos jsem jel na motorce do Albánie. V Rakousku jsem stál v odstavném pruhu a seděl na motorce. Srazila mě ženská co usnula za volantem. Přerazila mi pánev, něco v břiše, obě nohy. Převezl mě vrtulník. Pár dní sem zápasil a teď musím makat abych se zase postavil. Jsem jako moucha v prosinci. I psaní mně moc unavuje. Věří, že se to zase zlepší. Musí. Ahoj Tomáš

Bohužel se i mne toto týká. Dvacet sedm let ženatý a stejně tolik kg i přibral od svatby. Takže se mám čím dál - jak? Jeto pěkná tlouštkovačka. Skoro jako ta co mám v truhlárně. Až bude nejhůř lehnu si tam pod ten válec, stůl stočím dolu, hvězda pak trojúhelník to kvůli pojistkám. Aby vydržely. Měj se

Myslím, že omlouváš neomluvitelné. Pacientka jistě byla ráda za to, že jde domů po takové anabázi a myslím, že ani nevěděla čím to celé bylo způsobeno. Beletristicky nedůvěryhodné, pro většinu zřejmě dobré. Morálně hnus. Promiň, já to tak cítím.

Četl jsem tu první i druhou verzi povídky. Popis co se jí zdálo nebo co vlastně prožila mi přijde takový nějaký nevěrohodný a řeknu i proč. Myslím, že většina doktorů nevěnuje pozornost duševnímu rozpoložení pacientů. Jde jim jen o profesní splnění daného úkolu. Jestli toto zvládne doktor současně pak jím i skutečně z mého pohledu může být. Pacient co děkuje za záchranu života doktorům co mu málem způsobí smrt? I takové věci se dějí. Myslím, že měla slyšet i omluvu. A o té tam zmínky není.

Mam rad vodu tedy i potok, reku more.

Zatím ne, ale snad se k tomu dnes dostanu. Ahoj

Tak sem to precetl jeste jednou a docela me to dojalo. Jestli to nebude Tim, ze dcera ma kazdym dnem privest na svet vnuka

Neptej se proč, ale zač!

A kdo byl Jurij víš? Nápovědu dám, že Gagarin se jmenoval.

zahlédl jsem tam vteřinu, jenž se sekundou na chvilku stala, aby v ní se proměnila.

Chtěl jsem kdysi krtkem býti. I teď se mi stejně ty oči klíží.

Emocemi, chtěl bych býti zmítán.

Když vidím foťák, vzpomenu si na ten, co mi někdo ukradl. A pak na Dakar.

Že by si byl nejen stejně starej, ale i stejně dobrej? To měla být nadsázka. Nebo, že by ne?

Dnes ne, snad zítra si to dopřečtu - pálí mne očička a chce se mi už spát.

Třetí. tedy první druhá třetí. A to je ta Tvoje. Tak dám T

vavaoko: básněnka: Války pro mne nejsou ospravedlnitelné dnes ani tehdy. Vždy jde jen o zájmy úzkého okruhu lidí a obyčejní lidé z ní prospěch nikdy nemají. Ti jen strádají. A že je v jejich čele král, diktátor, anarchista na věci nic nezmění. Jsou samozřejmě války obrané k hájení území, obrany lidí ty za ospravedlnitelné považuji. Jinak bych všem vojevůdcům doporučil boxerský ring a ne nesmyslné zbrojení co odčerpává strašně moc energie, peněz atd. Se moc zaplétám, se omlouvám.

Z tohoto psaní je vidět, že urozený rodokmen ještě neznamená patřičnou míru inteligence. Moc je opojná a mocná dnes i tehdy. Pěkně podáno.

Zajímavý námět. Jen moc nevěřím, že jakýkoliv představitel stál ve vřavě válečné. Spíš povětšinou z povzdáli tahají za nitky. Nevím jestli pomoc při dobývání Milána si zaslouží odměnu. Oceňuji spíš pomoc lidskou, vytvoření pracovních míst, slušné chování. Ve válce toto nespatřuji. Přesto oceňuji podnět k zamyšlení a prohloubení chabých dějepisných znalostí.

Chce si mi dát do kroku, jenže k tomu bych potřebovat trochu obroku.