Kars

†

Vyrazila mi dech slova Tvá Jitule rozmilé
na víc se nezmohu
jdu doplnit své promile

Vyrazila mi dech slova Tvá Jitule rozmilé
na víc se nezmohu
jdu doplnit své promile

Krásné dílo, potěšilo

Daleká cesta ze Zlína a touha tak mučivá :-)

kapičky rosy na stéblech trav
zacinkají podzimu na pozdrav
a na stráních rudé jeřabiny
vábí bříška ptáčků
vykrmte se do tuhé zimy :-)

Díky za Počátky, snad vrátím se zas zpátky :-)

Vím, fotíš co cítíš

Skvělé

Myslel jsem, že tvoje barva je černá

Cítím až tady ten žár, jářku láska to je dar :-)

Věčný antagonistický vztah mezi mladými a starými a nebude to jinak

Rána jsou plná zázraků, že tuláku :-)

Držím pěsti, ať dál drží je Jí štěstí

Podzim je hlavně o barvách,
kdy o létu se topíme ve vzpomínkách :-)

G.P. To si piš Pavle, že si tam jedu zahrát, ale tebe nebudu rušit, jsi profik, já šumař. Však víš, že si brnkám jen tak na terase. Již se těším i na ploužáček jako sameček od čubičky / čubík /, snad nedostanu košem, ještě ho nemám slíbenej jako on :-), snad se nějaká slituje. Jinak včera jsem se vrátil z tamních lesů, houbařům mohu říct, že se tam teď dají ještě najít starší, zapomenuté houby, hlavně hřiby, podoubákům se letos nedaří, mladé již neraší, dnes tam dylo ráno -1.
Jinak doporučuji, kdyby bylo pěkné počasí, výlet na Křemešník, což je kopec u Pelhřimova s poutním kostelíkem na vrcholu, hezkým roubeným hotelem, lanovou dráhou, sjezdovkou s tříkolkama a úžasnou rozhlednou.

Jo, stromy již převlékají šat,
mlhy přetékají hráze rybníků,
žáby se klidí z ledových blat,
za dozoru hrdých doutníků.
Toť podzim, že poutníku :-)

Zlobivé to děvčátko, však se ozve zakrátko

zdravím mravence, co skládá slepence

Až srdce mi to rve, jak je to krásné a dojemné,
tohle mi někdo psát, nebudu snad ani spát

Dokonalé