René Vulkán

ta je
až mi v srdci taje

tichotlukým ... paráda

vavaoko: ale umíš, je to popovídání od srdce k srci

:-)

už jsem v pěkný tenzi
že až skončím v penzi
promění se v realitu moje strachy

na důchody dojdou prachy

zase baví

nevím co mám psát abych se neopakoval

baví mě tvoje básně

kolik z nás ještě pojde
než nám něco dojde

tý brďo, hmmm, k zamyšlení

jo taky nevšední, a vymakaná

to
je
super báseň

jinými slovy:
báseň jako báseň

Shodli jsme se s manželkou
že se nám chce na velkou
Vzala na mě majzlík
máme jeden hajzlík

Zvítězila, já mám pech
a už to mám ve slipech

Cestu čas k důchodu proklestí
řídnou vlasy, houstnou vrásky
víc času je na otázky
kolik ještě zbývá radostí

tak to je o mě

Tara: dokonce i ráno po něm stopy - nablito

Tara: á doprčic, tak to jsem nechtěl :-)

Tara: asi tím, jak píšeš

Vůní je dnes až k neusnutí
snad vůně vína?

kdepak, vítr vane od kravína

:-)

PS
mám rozvernou náladu

má asociace na:

při námluvách žab

je: u, u, u ... vejš, Radime, vejš

voní po plástvích

Úzkost sejmout gestem karbaníka

... dost dobrý

náš dům obcházel jednou ožralec

byl (hlasově) k nerozeznání od tygra