René Vulkán

říkám si, kde bereš tolik fantazie?

tak takový haiku jsem neviděl

v pohodě

akorát si říkám, jestli nevylepšit rým 3. a 4. verše

kašli na žal
vyhoď kýble slínu
šňupni čáru pervitinu

(fór)

ten strašidelný hra
nebyl zničen bojem

zavezem ho hnojem

Gándhí: akorát jsem se sekl

a tak to má být

všechno to směřuje, vlastně se sklání k impozantnímu závěru
tady mě napadá protichůdné spojení - impozantnosti pokory

vítej Helenko,
ať ti to tu hezky píše!

nejseš paličák, básník si klidně může stát za svým

pění ve mě
plejáda hormonů

dostal jsem pod stromek
koronu

zenge: taky bych tam nebyl, nemít kousek severněji (v Burgundsku) tam vdanou dceru

No, hele, říkám si ... trochu říkankovité, trochu dětské. Možná i podbízivé.
Hodně těch krás přímo napsaných, které čtenář nemusí objevovat.
Ale to je nějakej můj osobní a tím i nesměrodatný názor.

napadla mě malá změna rytmu:

pozor si dejme na hubu
to není žádné bububu
Jen pak prázdnou patronu
nevracejme do bubnu

Hltám tě Vltavo
věrně hltám
jen tvoji značku

Pokaždé mám sračku

dík za osvětlení

díky za přání

Jeníku, cítím v tom vážné sdělení, ale není mi úplně jasné

něžné