Dota Slunská

Je v tom zvláštní úspornost, jak říznutí Occamovou, přestože jsi toho měl na jazyku očividně kvanta. Čekala jsem podle názvu velkou nadsázku, ale je to spíš tíživé.
Zajímavej text!

Tomu věřím:).

čas v lesích je starší
a pravdivější
než čas v hodinách

Připomnělo mi to Jaroslava Holoubka.

Křehká, avšak v kramflecích pevná, nekonvenčnost. Nevšední zážitek!

opěšalý...mmmmmm!

Jsi mistr úniků z reality. Jedný reality...:)

Po co je víc? by to stačilo. Je v tom síla.

Omamná slova.

Dlouhý vedení často krátí šance.
Pěkněs to napsala.

Tady člověk nemá šanci se nudit. :)

Tu máš muškát!
(Prej Saša Puška!)
Bavíš!!!

Poezie...jsou odklaplý oči...tobě kdyby nasadili klapky, tak je propálíš

čišivá radost! :)

Jů, další tamozpětkář! Skvěle!

Skoro hypnoticky houpavá...a na konci by člověk usnul s úsměvem na rtu.

Na jméně nesejde...umíš plnit básně po okraj.

„osvítíme sál, co by sbližoval"
Nádherné.

Dávání je jedna z nejúžasnější lidských schopností. Dávání pro radost obzvlášť. :)

Tohle člověk pochopí, až v určitém okamžiku nenávratnosti jistých událostí. Je dobře o tom psát, protože spousta lidí mrhá cennými chvílemi života.

A teď hudba? Nekonečná inspirace. Člověka nikdy neopustí, je to léčitelka...jako láska. Hezké přirovnání.