Dota Slunská

zenge: j.m.: Gándhí: Děkuji, messieurs.

Poezie plná života plus mraky odkazů, jež při vší té tísni hladí na duši. (Za Toma máš u mě ještě jeden bod navíc.:)) OT (obří)

Všimla jsem si, že máš poetiku v krvi. Oslovuje mě, jak vidíš.

Tady člověk vždycky tak mile roztaje.

Se zavřenýma očima jdou některý věci poznat líp.

Bíša by se divil. Pak by mrknul a nakonec se usmál.

Je fajn je číst teď v listopadu.

Ne, ne a ne. Pořád tu budeš. Dokud tě budeme číst. A vůbec, koukej napsat něco veselejšího, himbajs!

Věřím. Aj čaj to umí. :)

Já myslela, že napíšeš, že valí galy. :)

zenge: Děkuju. Ještě jsem tu knihu nečetla.

wa7v: vavaoko: j.m.: divoženka1: Děkuji vám, milí čtenáři.

René Vulkán: Děkuju. Mně to zvykání taky šlo tuze těžko.

A je hezky… (v tvých básničkách vždycky).

Krátké formou, plné obsahem.

Tohle je na vytisknutí. Bravurně vylíčeno.

Jednou se stalo huse, že jela na bílým koni.
(Někdy si to musím zopakovat:))

Mmmm... (pochvalné).

Píšeš, jako bys vkládala kamínky do hypertufy. :)

„Gogh leží v bodláčí, smrt bývá nehezká...", jak říká Karel Kryl. On to vůbec neměl Vinďa lehký. Kdyby tak věděl, jak ty jeho díla dokážou dnes s lidma mávat. :)
Hezky jsi to napsal.