Dota Slunská

Kvak kvak. A pusa žádná.

V tobě jsou skrytý kdejaký věky.

Optimismu není nikdy dost. :)

Stojí to za vydání. Když tyhle tvý fragmentu čtu, běhá mi mráz po zádech. Co hřeje, při vší tý mrazivosti, je zmíněná chuť po životě. Ta ohromná nálož naděje, kterou s sebou přináší.

Bavíš.

Kurtu - u rtů...to je rým, panečku.

Haha, to mě pobavilo.:)

Nestudí.

Naděje je zvláštní.

Bát se tam patřit...až se zachvělo.

Studny jsou takový nepřehlídnutelný krásky.

Pobavilo. :)

Co je to za houbu? :)

Už se strašně těším na sněženky.

To tedy jo! Podívejte na tu půvabnou symetrii. :)
Paráda.

To je neskutečný, co tě napadá. :))
Asi jsem měla smůlu, že nebyla jsem v Ullapoolu. Nebo byla? :)

To je hezký. Ahój!

Ach, stodoly...

Ne, koupat né. :)

Naštěstí (snad) má poezie tu neodbytnou vlastnost se vracet a ožívat.