Tara

Kapka: Líbí se mi, i při poslechu příjemný vzpomínkový příběh.

Květka Š.: moc pěkný...:-)

Tara: MLADÝ BÁSNÍK: díky, roky na /amatérské/ divadelní scéně si vybírají svou daň v "herecké manýře"... to už civilněji "nedám":-)))
Tvůj názor je nevšední, pobavil mě.

MLADÝ BÁSNÍK: Citlivá báseň, vzpomínka a zároveň i cesta. Vtáhla mne do děje. Za recitaci jsem rád, člověk pak může nahlédnout hlouběji, i když to také není pravidlo. Tvé podání na mne moc roztahané, teatrální, do jisté míry mi zní až pokrytecky. Ale to je jen můj omezený dojem. Odvahu a pokus cením.

Hazentla: Tara:
Ale hlas máš hezkej ;-) O talentu nemluvě...

Tara: Hazentla: díky, s tím hlasem to není zrovna nejlepší, no ale jsem amatérka s obyčejným mikrofonem...
Takhle báseň vyšla přesně před dvěma roky v Hostu... zřejmě se zalíbila... tak mne napadlo ji zkusit nahovořit.

Hazentla: jako vždycky musím dodat, že obdivuju ty volný verše, po novu musím říct, že obdivuju všechny, co jsou schopní publikovat je se záznamem vlastního přednesu (když si představím, že se sama nahrávám a pak někdo musí poslouchat můj krtečkovskej hlas...No, jo, tak asi závidím i těm, co maj hezkej hlas)... a obsah je naprosto dokonale zachycená vzpomínka, která by se třeba jinak ztratila.
Plus - jak já vždycky obdivovala Nikiho Laudu...

Tara: Kapka: Kapičko, hezky jsi to doplnila, děkuju!

Kapka: Na procházce, ach tak sladce
začínají lípy kvést...
Dýchám (sama, jenom psík) zhluboka
než mi padnou do oka
tam u pípy davy, asi něco slaví
konec rouškování :-)

Tara: Gándhí: pravda, musíme sami... nikdo nám nic nedá, a zhora už vůbec ne! Díky.

Gándhí: "vládci" jsou v povolování šroubů vždy zabrždění (ať už z vyčůraných či připokáklých důvodů, spíš z obého), my musíme jít volnosti naproti navzdory ;)

Tara: Hazentla: díky, odhadlas, že nás bude asi víc, komu se stýská po normálním čase...

Hazentla: Je to letos takový podivný jaro. A tu je dobře popsaný.
(Sakra, jak se mi stýská po naprosto kýčovitých básních o rozkvetlých květinkách a schnoucích mezích)

Tara: Psavec: díky, nejen tvoje :-)

Psavec: Moje kolena vržou.

Tara: Ringo: nenapravitelný Ringo, díky!

Tara: František: tak to mne těší!

Ringo: Když pitváš ty, tak já už tvoje dílko pitvat nebudu.

Přemlouval jsem svůj sotva znatelný rozum k lepšímu komentáři, ale nemám nad ním žádnou moc. (mrk)

František: Dneska se tu sešly samé působivé básně. Co dodat?

Tara: vavaoko: uctivý dík a pěknou neděli, Očko!