Tara» registrace: 12.12.2015 » 63, žena, Český Krumlov
» vzkaz
» děl: 268 |
Komentáře k dílům uživatele :
16.06.2020 - 14:59
enigman: asi si zajdu do špalíčku...
|
16.06.2020 - 11:04
Tara: Hazentla: no jasně:-)) s černýma očima:-)
|
16.06.2020 - 10:49
Hazentla: Tak to byl nějakej Maďar, že? :)
|
16.06.2020 - 10:44
Tara: vavaoko: Děkuju ti, Očko, ano, je to přesně tak... ty pochybnosti o sobě v tom věku si však pamatuji pořád:-))
|
16.06.2020 - 10:29
vavaoko: Mažoretky vážně nemusím. A v šestnácti je svět krásnej. Tedy z pohledu skoro sedmdesátníka. Ono je to prostě tak. Puchejř na patě, jenž mě tejral, si nepamatuji. Jen slunce, vodu a spoustu krásných holek. A všichni to máme podobně.
Hezky jsi to napsala. ST |
16.06.2020 - 09:57
Tara: František: děkuju, těší mne to:-)
|
16.06.2020 - 09:50
František: Pěkná. jako vždy.
|
12.06.2020 - 18:08
Tara: René Vulkán: :-)))
|
12.06.2020 - 15:45
René Vulkán: dobře, vysadím je
|
11.06.2020 - 09:45
Tara: René Vulkán: super... dík, ale prášky už neber!!!
|
11.06.2020 - 00:17
|
10.06.2020 - 22:44
Tara: M.A.Rek: Marku, díky... je dobré diskutovat... kde je ticho po pěšině, nemůže se nic změnit:-)
|
10.06.2020 - 22:41
|
10.06.2020 - 21:45
Tara: zenge: díky, barde... dvacet let stagnoval a najednou se rozjel, zázraky se dějí:-)
|
10.06.2020 - 21:44
Tara: Paulmatthiole: díky za komentář, za názor, toho si cením, Paule...
|
10.06.2020 - 18:53
zenge: Krumlovsko- Bretaňské s kouskem Tracyho tygra dávám ST ;-)
|
10.06.2020 - 17:26
Paulmatthiole: Rostliny zapustí kořeny skoro všude, a přesto si nesou to svoje původní místo kdesi uvnitř. Jsou doma tam, kde jsou :-)
Jinak bych to zase tak dramaticky neviděl... abych mluvil za sebe, na mě se toho v posledních měsících taky nahrnulo docela dost, a ne zrovna pozitivního. To jde potom psaní a komentování stranou. Ale s tím nepřitakáváním máš také kus pravdy, pravda :-) |
10.06.2020 - 16:23
Tara: Květka Š.: díky, Květko, jsem ráda, že oslovilo...
|
10.06.2020 - 16:12
Květka Š.: Ano,mně se to taky líbí...:-)...st...
|
10.06.2020 - 12:59
Tara: Ringo: kdepak, byl nádherný, tak jsem převezla v mokré utěrce jeden stvol, teď je u nás k nezastavení... díky.
|