Tara

Hazentla: Platí to, co jsem psala o všech haiku, které jsem tu četla.
Čtu a učím se :-)

Tara: zenge: díky, potěšils.

zenge: máš to pěkné
jako vždy;-)
st

Tara: Ringo: díky, humoristo:-)

Tara: Hazentla: díky, občas spáchám i něco vázaného:-)

Ringo: Neboj se, Taro, nezasklím tě, k mání je i můj komentář, ve který jsi jistě tajně doufala. Po něm určitě celá rozkveteš, ze tvé tváře zmizí stín. (mrk)

Hazentla: Na tebe formou netradiční...tradiční obsahem k zamyšlení. Dobrý. Respektive výborný. Bo dobrý je za tři.

Tara: vavaoko: Očko, děkuju!

vavaoko: Vona to vážně někdy není žádná sranda, ten život.
ST

Tara: M.A.Rek: Díky, Marku... i za tvou báseň, věř, mnohdy je /smutek a nostalgie/.

M.A.Rek: Milá Taro, proč mi tvé Stíny připadají tak temné? A přesto krásné. Napadly mne při nich tyto verše:

Stojím nad zrcadlením studně básně,
žíznivý touží, přec se nenapije,
by nezčeřil ten odraz chladné bázně.
Což láska je smutek a nostalgie?

Tara: Psavec: Milane, děkuju!

Psavec: Bezva, ST.

Tara: divoženka1: děkuju a posílám pozdrav, žínko:-)

divoženka1: Píšeš tak že se člověk ocitne v příběhu a to mam ráda

Tara: Emma Wallace: díky, Emmi :-)

Tara: bameka: díky za tvůj názor :-)

bameka: Pořád dumám, proč si ten Tibor napatlal dlaně růžovým pudrem a ještě k tomu na práci v kuchyni.

P.S.
Myslím, že vím, co nám touto povídkou chceš sdělit a nemám problém s tím obecně souhlasit. Obecně proto, že s nemalou skupinou podobných pomocníků to prostě nevyjde.

Emma Wallace: MaličkoST ;-)

Tara: Ringo: pro tebe to asi až taková novinka nebyla, máš mě přečtenou:-), ale děkuju.