bameka

umělec2: Ahoj, taky mám takovou příhodu z Haškovi Lipnice kdy sem se díval z hradeb na amfiteátr se zkoušející rockovou kapelou, která hrála slušně a hlasitě. Naproti šlo procesí s rakví na hřbitov za hudby vesnické kutálky. A z kostela jsem slyšel krásné tóny varhan. Tak jsem se tam s dětmi vydal. Po poslechu Ave Marie děti započali tleskat. Byla to mše za zesnulého, ale jiného. Tak jsem se raději hned vypařil šel do hospody. Se měj. T

bameka: čubík: Já trávím mezi staršími ročníky asi tak 70% času. Většinou to není ani radostná ani tragická mise. Je to prostě život.. I když mě senioři se svými názory už nejednou dokázali naštvat, rovněž nejednou se ukázalo, že jsem se v něčem nebo v někom zmýlil já. Bilance je sice docela příznivá v můj prospěch, ale v opačném případě je dobrá krmě dobrá terapie na překonání faktu, že jsem se v některých věcech projevil jako trotl.

čubík: ...když občas jezdím vlakem, potkávám party čilých důchodců (někdy s holemi, ale vycházkovými), s batůžky a ve vycházkovém pohodlí, všichni v dobré náladě...
...takto by se mělo (pokud to jen trošku chodí) mladě stárnout...

...zrovna zítra ráno (v sobotu) jedu, tak bych měl nějaké potkat...

...pokud jde o doktory a úřady, jdu tam, jen když jó musím...
...a ten řezník mi po té "čekané" dosti sednul, já když jsem utahaný a nas...štvaný, si dám věneček buřtů nebo točeňák, půlku chleba a pívo...
...to je můj balzám na nervy - plné bříško...

bameka: básněnka: Kdyby tehdy Tonda slyšel tvoji charakteristiku, třeba by na onen svět tolik nepospíchal.
Jo a ta Smrtka... Přivedlas mě na myšlenku, kým bych se "tam" nechal doprovodit já. Jestli Smrtkou (Valerie Kaplanová - Honza málem králem) nebo Smrťákem (Václav Lohniský - Dařbuján a Pandrhola). Ale asi spíš tím Smrťákem. Přijde mi takový lidštější. Hm, to jsem zplodil dost blbý argument. Ale co, už to nechám tak. Dík za zastávku a koment.

básněnka: krásně abrsurdní rozloučení, nad kozu v kostele není...
Tonda.... Byl
asi skvělej chlap ...i humorem asi vlád

jo a chřipka i smrtka... jsou konec konců ženské:-)

bameka: Guanti Rosi: Dík za příznivý koment. Máš pravdu, že na venkově si lidi vidí, obrazně řečeno, více do talíře. A šířením v ústním podání se obsah toho talíře nezřídka mění v pouhé drby. Nu, nikde to není dokonalé. Venkov se v tomto těžko kdy změní a kdo zde žije, musí s tím počítat a chtě nechtě to skousnout.

Ty to znáš, ale pro čtenáře, kteří čtou i komenty k dílům, ještě jednou raději připomenu. Tenhle příběh je třeba brát především jako humornou povídku. To jest, že je poskládán z různých střípků, z nichž některé jsou realitě hodně blízko (přímo autentické) a některé naopak dost vzdálené. Ještě jednou dík a měj hezký zbytek víkendu.

Guanti Rosi: Jedna z výhod vesnického života. Člověk se tam často nachomýtne k překrásně absurdním situacím, nebo se je doví vlivem toho, že se všichni znají a všichni drbou. Často se z naprosto obyčejné situace, vlivem šeptandy stane něco naprosto neuvěřitelného. Napsal jsi to opravdu dobře a mě to přineslo hezké vzpomínky. Mám tu svoji rodnou hroudu moc ráda a někdy takovou touhu se tam vrátit a zároveň v srdci tolik vykřičníků, proč to není možný. Život je podšívka podšitá. Tobě velké ST a nazdar. :O)

bameka: gabkin: Za zachechtání jsem rád, tento cíl jsem měl v úmyslu. Ale je fakt, že takto "postižené" rodiny se podobným trapasům asi zasmějí až za hodně dlouhou dobu, pokud vůbec někdy. Jistou útěchou jim může být, že něco takového může potkat naprosto kohokoliv. Ne že by tedy neplánovaná přítomnost zvířete v kostele byla běžnou věcí, ale v minulosti se to už na různých místech nejednou stalo. Dík za přečtení.

gabkin: že píšeš zajímavě, tvrdím pořád. dnes jsem ale i kromě obvyklého potěšení i dohnán k zachechtání

bameka: umělec2: Výhodou takové léčby je, že se s ní většinou nedá moc zkazit. Jenže vím, že teď potřebuješ mnohem víc než jen "dietologa", takže ti přeju, ať kápneš na ty správné odborníky. Dík za přečtení a okřívej!

bameka: Guanti Rosi: Celkem přesně jsi zmínila jeden z velkých nešvarů dnešní doby. Věkem rozdílné generace se obecně moc nerespektují. A nejen ve zdravotnictví. Bylo by to na ještě mnohem rozsáhlejší diskusi, ale teď jsem to zmínil hlavně z toho pohledu odbornosti a znalostí v daném oboru. Samozřejmě to zdaleka neplatí vždy a všude, ale i tak je to velká škoda, přičemž za slovem škoda se skrývá něco, co se nedá převést na konkrétní finanční částku. Jsem rád, že tě moje dílko zaujalo a žes přečetla.

umělec2: Ja mam zase doktora salanskeho ktery by vse lecil dietou. Pekna povidka dobry doktor.

Guanti Rosi: Skvělá povídka a gratuluji k setkání s takovým doktorem. Kéž by jich bylo víc, mnozí dnešní by se od nich měli co učit. Takový starý praktik se nezalekl ničeho. Ten by snad dokázal i rogalu přišít chobot, takže by za letu melodicky troubilo. ST :O)

bameka: zvířenka: U nás se "paták, patáček" jako označení pro prášky taky občas používá. A přijmení je to tady celkem běžné. "Můj" doktor se sice jmenoval jinak, ale vzhledem k té odbornosti mě lákalo použít právě přijmení Paták.

Opravdu však příšerně škrábal recepty, měl obavy z injekce, vypadal (i s tím autem) dle mého popisu atd. Jsem rád, že jsem trošku pobavil a taky dík za zastávku a koment.

bameka: zvířenka: Tak v těchto končinách jsem už ani s komentem nepočítal. Od vložení "Lidové filozofie" přece jen uběhl nějaký ten pátek. Je ale fakt, že mě občas nálada taky zavede na dost netradiční území.

Tebou zmíněná loutkařská skupina sídlí ode mne příliš daleko, takže k její návštěvě asi nikdy nedojde. Ale její zpracování tak "závažného" tématu ve mně vyvolalo velké sympatie. Po zralé úvaze jsem přitom dospěl k závěru, že v daném problému je asi o něco lepší mít trable s ježkem než s dikobrazem. Dík za fajn komentík.

zvířenka: Tím ježkem jsi mi připoměl příběh o Meresjevovi, tragikomicky zpracovaný loutkářskou skupinou "Buchty a loutky".. umně až morbidně vtipně byla zpracovaná pasáž kdy Meresjev,pozřivší ježka se mu snaží domluvit,aby se mu nedral řitním otvorem tak rychle...:-))

zvířenka: Paráda, svižné a plné člověčiny. Můj táta říká práškům patáky:-))

bameka: čubík: Co si budeme povídat, psanou češtinu máš o hodný kousek vypilovanější. O své mluvené se raději ani nezmiňuju, neb v ní silně působí valašské nářečí.

Jsem rád, že Tě moje dílko zaujalo. I mé další budou více méně z běžného života. Vlastní nebo vyposlechnuté zážitky a do toho sem tam něco trošku smyšleného. A budu se snažit udržet tu humornější línii. Dík za koment.

čubík: ...jsem na výsost spokojen: potěšil jsem se pěknou češtinou, stylem vyprávění, zajímavými zážitky s osobitým potěšitelem lidských schránek, několikráte si prodloužil život smíchem a Tvou povídku tak opouštím s úsměvem...:)

bameka: básněnka: Já bych řek, že je to možné. A k tomu dobrému počteníčku malý dodatek. Psal jsem to v "ich" formě, ale mým osobním zážitkem bylo jen to jeho ucho a škrábající vousy na mé dětské hrudi. A timhle způsobem fakt přišel na můj zápal plic.

Ostatní epizodky jsem musel poskládat, abych trochu odvážně mé dílko mohl nazvat povídkou. Nícméně, velmi výrazná většina toho, co jsem napsal, má reálný základ a vyslechnul jsem to z vyprávění pamětníků, kteří chodili k tomuto doktorovi již jako dospělí. Mezi nimi byl i můj táta a ten neměl důvod si vymýšlet. Od vymýšlení jsem tu já, ale v literárním útvaru zvaném povídka se snad špetka fantazie snese. Dík, žes přečetla.