Líbilo se

Květka Š.:
Bělouš a sníh,krása...tady v Brně jako z jara
sněhové vločky si asi vystřihnu z bílého papíru
nebo si našlehám bílkový sníh,na pusinky třeba
a na koulování si uděláme z bílé vlny bambule...

jc senior:
nechci mnoho,
obraz růží
do let vtisknout mezikruží,
dvojpár očí, zlaté brýle
odpuštění provinilé

na zkypřenou citů půdu
štěstí zasít chvěním údů
vody živé vodotrysky
naplnit tvých dlaní misky
….
zmatena jsi málem z toho?
jsem Láska
a nechci mnoho
**

Liška76:
Mnoho dobrých lidí znal
dobré rady rozdával
pod stínem tří sluncí psal
vždy postával opodál
tamhle přidal, tuhle vzal
to je Bíša srdcí král:))

Kars:
Vodáci jsou šikulové, znaj to na lodi i na koni, tak ať to vydrží i letos, jako loni a předloni :-))
ST

Liška76:
Špáďa: Děkuji až zahříváto
tys básníků modré zlato:))

labuť:
Pocity spletené od sluneční záře
v bílém plédu zimních stínů
zahákly se v duši mé
jsou krásné, inu

labuť:
Máš velký dar a um, jak emocím prošlapat cestu do lidských duší...

nejsembásník:
smutek a pláč,
blahobyt a sláva,
osud je rváč,
na souši,na moři-vteřiny odklepává...

Bambulka:
***
Černobíle barevná
nezlomená
ohebná
když pírka bouří rozcuchaná
jsou /k/lidem uhlazená do lesku
jsi /nejen/ poezie Dáma
/vždyť víš, že/
každý je občas bez
potlesku ...
***

... cítím z ní smutek, ale taky klid ... tak ať je už dnes... líp ;-)

Psavec:
Možná se osmělí,
víc než je zdrávo.
Potom ti zavelí,
sundej to prádlo.

Bomejka:
Snění dívek je nekonečné.-)

Špáďa:
churry: hašlerka: carodejka: střelkyně1:
I dík vám, mé milé děvy,
tu na modré ožil les,
i vám díky za úsměvy,
předevčírem, včera, dnes...

jc senior:
a slyšíš též kordů zcinkání
o kámen arkád pilířů
tu zaznívá i pozdrav letmý
jak v zahradách se lidu klaní
sbor historických šermířů
se strunou hvězd co mizí do tmy

hašlerka:
uka mi ho, uka
než mi sjede ruka
po klávesnici
ST jako svíci :o))!

jc senior:
Srdce jiskrou společně když křesnou
cíle tím dáno značení,
my soutěskou přespříliš šli těsnou
čís nedůvěrou vláčeni

Času gong ač bije teprv šestou
minulost je dávno v plameni
Tak poslední kolem zas jdu cestou
přes slov svých tvrdé dláždění
***

zenge:
teď čtu a až se stydím že jsem nedal tip
tak opožděně ..jo a řeksemženěaťťe čte:)
st

hašlerka:
Byl jeden převozník. V kraji, kde není mostů,
převážel pocestné na nedostupný břeh.
Měl dům a pevnou loď. Říkal jí: pohleď, rostu,
když ruce ponořím do proudu ve veslech.
Co o něm věděli ti, co se nevraceli!
Co o nich věděl on! Co řeka! A co proud!
Jen to, že prostě je, že na chvíli ho zřeli.
Jen to, že musili přijít a odplynout.

J.O.

nádherné, niterné...ST!

Květka Š.:
Ale,on někdy snář může být i lhář..

Mbonita:
dopis psaný rukou má pro mne sílu rozhovoru z očí do očí...
pořád píši dopisy lidem co mi na nich záleží..

Ludvík Brejer:
"z pod roucha to děckám uka ..."
- to jsou pro bránici muka :) ST