Líbilo se

zenge:
tipa jsem musel dát neb spojení Jitexu se sexem
je obdivuhodné:)))

René Vulkán:
Na počátku, po zjištění pevné vazby básně, která se jevila, že bude stejná až do konce a po zjištění velkého množství slok, mě napadlo, že to bude nuda.
Slušně odvedené řemeslo, které z výše uvedených důvodů nedočtu.
ALE, chytilo mě to, bavilo. Jsou tam krásná místa, neotřelá.

Namátkou tohle:

V kraji opar šedobílý
halí slova ostnatá
Kolik jsme jich utopili
v básních jako koťata?

Než hodina pokročilá
k slunci letmo přičichla
Než tíhu let obměkčila
zasněžená pokrývka

René Vulkán:
ty brďo, to má erotickej náboj

M.A.Rek:
Gándhí:
Dostat z klece ježka ven?
Kecy, kecy, kecy...
Dostat ho dovnitř,
to je fenomén,
právě tam ježek má píchat,
tedy, pokud je připraven...
...když natočíme nejdelší osten...

Díky za návštěvu.

René Vulkán:
Klidně bych vyhodil "si! z prvního verše - jednak, že není tak důležité významově a taky proto, že se výrazně zlepší rytmus. Verš bude mít stejně slabik jako ten následující a bude to čistší trochej.
Možná škoda těch veršů "dodatkových" (modrošedou /neprojedou) které sloku mírně posouvají rytmicky níže. Ale ne o moc. Takže nakonec si myslím, že ta pestrost, kterou dodávají, stojí výš než rytmus.

U druhé sloky mě napadlo, jestli se nevzdat zájmena "svou" protože je zřejmé i bez něj, o co se jedná, komu vlečka patří. Zase to trošku vylepší rytmus i když autor přijde o jamb. No nicméně v celé sloce vlastně žádnej jamb není, tak to nevadí.

Poslední sloka je rytmicky trochu níže než předchozí, ale podle mě obsahuje jeden krásnej klenot

Já mám křídla spečená,
tys krásná a svlečená,
ne, nejsme svatí.

To je nejhezčí, co jsem dnes na Libres i na Písmáku četl.

I přes mé laické řeči, které se jeví kritické, musím říct, že se mi to dílo fakt líbí. A taky že strašně nerad dávám supertipy, ale donutil jsi mě.

TetaKazi:
V Machovicích u kapličky
zrousala jsem sobě cvičky
když na street view Přídolí
zkoumala jsem okolí... ;-)

René Vulkán:
sousedům se tak málem
jmenovala studna
neboť našli u dna
souseda

naštěstí bylo sucho
tak moh volat do piči
něž vytáhli ho
hasiči

M.A.Rek:
Pěkný.

Jak rád bych též uměl
zvládat stres
a lízat si koule
jako ten pes.

Zasr. romantik:
Jako věčný pesimista přidávám: seshora můžeme i spadnout. Jako optimista ještě dodám: Ale ten let byl krásný ...

divoženka1:
Jelikož mám jezevčíka
vyhýbám se davu
aby mu dav neušlapal
jeho malou hlavu

František:
Pořád to pěkně běží. před koncem najednou rýmuješ rytmicky nesourodě, přízvučné s nepřízvučným. To je v takové prvoplánové moralitě docela velký prohřešek. Možná snad, kdyby šlo o delirium tremens...

M.A.Rek:
Budiž Ti přáno.
Což takhle pozítří ráno?
;O)

vavaoko:
Pokud nevidíme dopředu, nevidíme ani zpět. Je to jako mlha. Jen myšlenky na budoucnost přivolají vzpomínky.
Minulost je možno si vykládat pokaždé jinak, ale to na ní nic nezmění. Mění se jen pohled na věc a to pro minulost nic neznamená.
Můj pohled na věc.
Tobě ST

M.A.Rek:
Kajuta: Lilith: Lil, je to pěkný a pravdivý. Až mne to s komentářem Kajuty inspirovalo...

Jen na chvíli nečtená,
hřbetem dolů položit postačí,
ve chvíli kniha odložená
mění stránky v křídla ptačí.

Chvíli sova, moudrá slova,
jindy racek, únavou oči klove,
i albatros, touha pirátova,
a hrdlička vrká – vole, love.

Havrana verše zazní včas,
nejapný zrcadlo nastavuje,
kukačka volá, spát je čas,
a páv o kráse vypravuje.

René Vulkán:
Gándhí: obal jinotaje
jen tak neroztaje
navenek jiný
uvnitř krásy, špíny

Zasr. romantik:
A tady jsi jen tak z vody nakreslil raketu nebo maják.
Taky mne napadají chmury, až jsem si do svého šenku koupil sedmičku červeného a čtyři dvanáctky. Pro sebe jsem otevřel (to mohu) a do noci pomalu vypil.
Byl to krásný večer ... zase v hospodě!

Kajuta:
Kniha je úžasný společník, mlčí, ale přitom toho dokáže tolik povědět. :) Když si čtu druhou sloku, musím se usmívat, někteří knihomolové jako by byli s knihami srostlí a nosí si je všude s sebou. :) Rozevřená, položená kniha, obrácená hřbetem dolů mi někdy připomíná ptačí křídla. :)

zenge:
stojí to za H....
ne báseň tvá, ale ty zákazy
a přijdou nové pandemie a bůhví co
a už si vyzkoušeli jak se dá světem mávat
srát na to!
Při vší úctě k těm statisícům mladých mrtvých..

zenge:
ze začátku jsem se lekl, že je to tvůj příběh
až ve 3 sloce jsem se uklidnil:-)

zenge:
název mne zaujal
pak i dál:-)