Líbilo se

jc senior:
Ty růže v rozkvětu, nejsi sněhobílá,
jen setřen pel, to Boží svedou mlýny,
věř, jiskry opět vzlétnou z kovadliny,

mou staň se legendou o níž láska snila,
ač věku plášť mě halí svými stíny
tvou vůni znám, byť v kraj jdu nehostinný
*

valerie:
jsou mi moc blízké ty pocity popsané v básni, já ji vůbec nevnímám smutně, naopak je plná života, tak nějak správných hodnot, lásky, nejen ke čtyřnohému příteli a také přátelství, je plná toho co i já uznávám a je mi velice blízká a napsala jsi ji moc hezky, možná i díky nemoci jsi dospěla k takovým krásným veršům, tak ale já doufám že už jsi zdráva:-)ST

paulín:
Stůl, štrůdl a máma.
To stačí ke štěstí.
Nic víc, ba míň.
Připoměla jsi mi tento okamžik.
Patří Ti proto velký dík.
ST.

zenge:
ST z Máje, Vltavy, Jižáku, Chánova a Luníku ;-)

zelená víla:
jitka.svobodova: asi báseň vyzněla smutně, ale moje duše není bolavá, ano bála jsem se výsledků a nemoc se táhne a nebylo mi úplně dobře, tohle bylo jen zamýšlení po dni a večeru... děkuji za komentář a jinak čtyřnohé přítelkyně mám dvě a nevyměnila bych je za nic na světe :-)) ale tentokrát mě doprovázela ta starší a klidnější ...

zelená víla:
jemná, dráždivá, hladivá.. připomněla jsi mi mého medvěda Mazana, mám ho od mala a ten tedy znal každé mé trápení, slzy mi utíral v těch letech hledání nejen sebe sama.. je starej, vyhlazenej, někde se i trochu párá, ale je to nejkrásnější medvěd na světě :-))

Lilith:
Kajuta: Kdo? Možná obrovský meteorit, co kolem proletí... a prásk!!! Políbení na věky ;-) a Země se promění ve vesmírný prach... a ten se spojí v jinou planetu a nový život je tu :-) a... jsem život, chci dávat i brát... a tak dál.... :-)) to už jsem někde slyšela ;-)

Lilith:
Láska a neustálé objevování... odhalená tajemství... bááááječný pocit... krásné :-)
ST

Lota:
děkuji za zážitek

.
V životě je možné potkat se tisíckrát a nenajít...
a potkat se jednou a najít se navždy

Johan Wolfgang von Goethe

.

básněnka:
právě mám introvertní náladu
a ze zahrad už vůně vane
dějí se věci neslýchané
mám totiž listí ve vlasech
snad spadl prach
a v uplakaném plese mi kynou z balustrád
pro případ ztrát
jdu, schody do tajů se kroutí
nehmotné kroky z myšlenek
jen černá stuha krotí zeměplochy
v týdnu najde se prý den
co není zazděn šramotem...

kasparoza:
až najdeš mě utopenou ve vlastních slzách
vzpomeň si pro koho jsem žila
vše skončilo, láska ztratila se
jako se ztratí ve skále zlatá žíla.

kasparoza:
jime se rukama,
cpeme se do sytosti,
k nelibosti sousedek
a purytánů,
těch je kolem vždycky dosti :-))

Lota:
.
pes není zvíře
pes je přítel
.
to ví jen ten
kdo takového přítele má
.

zelená víla:
tak ta anotace je fakt trefná... já se výšek bojím, neskutečně, pro mě je vlastně umění vylézt na židli :-)) cítím se jako královna pokud tam jsem... ale nikdy jsem neuvažovala nad tím, jak moc mi vadí to, že se dívám dolů, že ta hloubka mi děsí, že výška třeba tolik ne, kdo ví :-)) ono totiž bez hloubky to ve výšce nejde a bez toho adrenalinu už vůbec ne, ze mě přímo tryská :-)))

Siorak:
My technici máne
k čápům odpor
zajímá nás jen
čep a rozpor

Kajuta:
Liška76: On za verše moc děkuje, až s ním budu, podrbu ho za ouškem... ano, je trochu jiná, pro tvůrka, co pro mě moc znamená. Děkuji i já.

Liška76:
Láska z těch veršů čiší
tys poznal krásu přátelStví
víš zvířata jsou ta co vzkříší
v nás lidech city beze lstí:))
pro tebe netipické, ale i tohle umíš vážně dobře!

básněnka:
asi se ti líběj proužky
a nebo skvělý rožky
jsou jako z parafínu
tak senzačně vláčné a horké
koupel z medu...řekla jsem..že už jedu?:-)

básněnka:
no potěš koště...nebo Ámen?
salám už nejni co bejval
že jo pane
a stejně každej den ráno začínáme
tou černou bryndou
říkáme jí kafe
jak se tak dívám
porád nám to blafe
a ženský ukňučený
neperou žádný pleny
a v bedně není na co čučet
satelit vezme lid
a chléb a hry
na zatoulanou
zase se koupem s plnou vanou?
a tak si říkám hlavně klid
kol ucha prolét mi asi igelit:-)

la loba:
Po každé bolesti přijde zase smír důležité je mít víru sám v sebe