Líbilo se
1 19.01.2013 - 18:12
Hazentla:
myslím, že lidi, co říkají o psech, že jsou blbý, nejsou zrovna ti, o jejichž ocenění bych stála, nebo na jejichž signály bych chtěla čekat...někdo v tom štěněti vidí rovnou čistou radost.. |
1 19.01.2013 - 12:30
krizekkk:
Lež schovaná na petlici chytá srdce pro udici -času... síla. ST |
1 19.01.2013 - 07:34
básněnka:
chudák Dana... ochuzena...možná je zostuzena:-)ST |
1 18.01.2013 - 19:27
René Vulkán:
6thSun: Pro tebe, zkrácená: Nvrz Když najde prs přisaje ústa spojení šňůry tělo vrůstá duše rozplynuly Když chytí človíček malíček zamlží zorničky magický navždycky Lepší? :-) |
1 18.01.2013 - 10:53
labuť:
Kdybych byla pan Troška, byl knížetem pekel v pohádkách... tam mi pásne jak prcka na hrnec... |
1 18.01.2013 - 10:32
|
1 17.01.2013 - 08:27
|
1 17.01.2013 - 08:02
ttragelaf:
hledaje něhu ve sněhu tu a tam nahmatám stopu a šlápotu z tenadel odstraním motouzy: liška se probouzí k životu |
3 17.01.2013 - 07:11
ttragelaf:
Píšeme pro radost. Někdy i ze vzdoru. Když to není nadutost, je to krásné a vzácné...Jak špetka zázvoru. |
2 17.01.2013 - 05:24
Jan Maren:
Sníh vždy svítí nevinností. Umíš skloňovat podst. jméno panna ? Ne ? Prozradím ti to. Po prvním pádu přeSTává být pannou. :-) |
1 16.01.2013 - 19:56
myšlenka pouhá:
nevolnictví tluče na dveře kolipak lidiček mu otevře na hradě bude kníže a lidi budou mít potíže... |
1 16.01.2013 - 16:44
Dota Slunská:
Knihu! Knihu! |
1 16.01.2013 - 15:52
Lota:
... u poslední sloky se mi vybavil mně nedávno daný dotaz co je víc...spravedlnost nebo milosrdenství ? když se po dívám ze svého pohledu, prosila bych o milosrdenství tak se tedy toho budu držet :))) |
1 16.01.2013 - 14:09
s.e.n:
Pěkná báseň- obdivuji tvou víru v dobro a snahu psát příkladně pro druhé. Možná ani nevíš, že jsou básničky tvé k zamyšlení .Jen těžko docházím k rozhodnému výsledku-třeba já. |
3 16.01.2013 - 11:19
|
1 15.01.2013 - 15:45
krizekkk:
Ty jo... st |
1 15.01.2013 - 08:10
René Vulkán:
po masakru zbylo jen tratoliště vitamínu C |
1 14.01.2013 - 22:01
Levandule:
Hvězdy se pohnuly, i s mléčnou dráhou, prsty se protnuly v průsečíku snů, jdu k nim Tvou oblohou nahou, s náručí roků, týdnů a dnů... Snad nekonečno... dá se říct... má svůj medový rub i líc :-*** |
1 14.01.2013 - 19:35
staranna:
Letěla bělounká holubička.... bledá jsou , bledá tvoje líčka peřinka chladná jako led.... Daleko, jako tažní ptáci do nebe letí, tam se ztrácí mávaje křídly naposled. Na řasy zasněžených víček usedá malý andělíček a srdce zkamenělý květ. |
1 13.01.2013 - 19:27
gabkin:
překvapující a dokonalé slovní spojení. naprosto neotřelé. Beru to jako skvělé dílko, neboť při čtení jsem si ani na chvilku nedovedl představit, co bude následovat. Některá dílka čteme a již dopředu víme co tam bude za rým, nebo kam směřuje myšlenka, mnohdy jsme i zklamáni počtem laciných slov, které vyjadřují ne zcela přesně, můžeme říci i nebásnicky - co chtěl autor říci. A tady na tomto dílku si mnozí z nás mohou naučit - jak je opravdu důležité dát každé slovo přesně v tom významu sdělení. Potom, čteme-li, jsme opravdu udivováni paletou přesných výrazů a vazby myšlenky. V neotřelosti výrazů je totiž skryto kouzlo poezie - a toto dílko je ukázkou. |