vavaoko

†

Blanka z Valois (1316 – 1348) byla ve svých sedmi letech provdána za stejně starého markraběte Karla, budoucího českého krále Karla čtvrtého. Děti se měly velice rády. Žily však odloučeně. Často si psaly dopisy a posílaly si vzácné dárky. Necelý rok poté, kdy se mladý pár konečně setkal, narodila se jim dcera Markéta (1335 – 1349). Karel se snažil Blance zpříjemnit život v tehdy zanedbaných Čechách, seč mohl. Milá a dobrosrdečná Blanka se začala učit německy a posléze i česky. Pouhý rok poté, kdy se stává českou královnou, k zármutku krále i lidu, jenž ji miloval, Blanka umírá.

Toulali jsme se..

Římský císař a český král Karel čtvrtý (1316 – 1378) byl silně věřícím katolíkem. Toto však nevylučovalo, aby hluboce nevěřil astrologii a proto se do mnohých záležitostí pouštěl jen se souhlasem hvězd, řídil se jejich dráhami a znameními (např. základní kámen nynějšího Karlova mostu byl položen údajně 9. července 1357 přesně v 5:31 h). Jeho osobním lékařem a astrologem byl Gallus Havel ze Strahova. Ten přednášel na nově založené univerzitě matematiku, astronomii a astrologii. Král pečlivě vždy dbal na jeho rady.

Stál jsem na kopci...

Jen tak..

I v té zimě může být fajn...

Zikmund Korybutovič (1400- 1435) byl synem litevského knížete Vitolda a synovcem polského krále. Pražským husitům (s tichým souhlasem ostatních), se zastesklo po králi. Zikmunda Lucemburského neměli rádi. Pozvali proto Vitolda do Čech a nabídli mu trůn. Vitold odmítl a místo sebe poslal syna Zikmunda. Ten se stal v Čechách správcem. Toužil však po koruně. Ale ta byla na Karlštejně.. Někdy i takové "maličkosti" rozhodují.

I podzim má své kouzlo

Kunhuta Uherská (1249 - 9.9.1285) byla manželkou krále Přemysla druhého Otakara. Poté, kdy král padnul v bitvě na Moravském poli, byla zajata Otou pátým a i se svými pěti dětmi uvězněna na hradě Bezdězu. Jí se posléze podařilo uprchnout. Bez dětí, což jí bylo (a někdy stále je) vyčítáno. Snad na ni opravdu čekal pan Záviš z Falkenštejna. Láska je láska. A kdo jsem já, abych ji soudil?

A potom přišel krásný den..

Prostě dlouhá noc.

Bylo mi šestnáct. Pouhých pět dní. Málem by mi ani nebylo víc.. Ale výročí okupace mne poznamenalo mnohem více. Teprve toto byla vlastizrada.

Zase jsme se loudali kolem rybníků..

Onehdy jsme se byli podívat na zámku v Českém Rudolci. Také se mu říká "malá Hluboká". Je to velice smutný pohled.

Vzali se.

Prostě létám.

Královský hrad Karlštejn nemá studnu. V dobách, kdy byl stavěn, to byla závažná chyba. Král Karel čvrtý tento problém vyřešil tak, že nechal z hluboké studny vykopat boční chodbu, která napájí nádrž vodou z potoka. Tato chodba byla svého času nepřísněji střeženým tajemstvím hradu. Všichni, kdo na chodbě pracovali, předčasně zemřeli. Všichni, až na jednoho. Možná prozrazuji tajemství. Nyní již mohu. A pokud ne, já jsem králi nepřísahal.

Prší a je neveselo

O staré minci

Po dlouhé noci konečně svítá..