gabkin

Ač to nemám rád a kritizuji to, tak tady u tohoto dílka by mu slušelo řádkování. Prostě to roztahnout, aby to nebylo tak silné na čtení. Pomalejší čtení, které je rozbité prázdnými řádky ti dává čas nechat ty slova dojet a vnímat sdělení těch slov.

houby život, - Lázně!!! vždyť na to koukám denně.

ještě jo, ale slibovali i sníh.

ránem nečekán, tmou neuvěřen

zatím ten nejhezčí obrat, co jsem tu v modru četl. Smekám.
(tohle je podle mě poezie - kouzlo spojení obyčejných
slov - ale těch správných)

Už Ti někdo napsal, že si tě dal v lázních ke kafi místo dortíku? A rozhodně jsi byl nejlepší zákusek. Mňam.

hlavně se neotáčet. a pomalu to rozejít znovu.... ale
P O M A L U !

něco komentář nepotřebuje.

Bacha na ty pohádky, v některých jsou i nehezké postavy.
Jinak to snění je fajn, jen ještě nemám jasno, jestli chci být ŠARIK nebo JANEK. (protože kromě Grigoriho už další z těch čtyrech nedám)

ty a Máchalová jste jediný, co se vrátily z pekla, ale ona lidi před tou pravdou chránila mlčením.
Poznám, když se píše prožité a vím, že zpět pouští pouze ty, co podepíší spolupráci.
TAKŽE PRO VŠECHNY - BACHA NA NÍ - PEKELNĚ TVOŘÍ.

na tvých dílkách je kouzelná plnost krátkých řádek.

je obohacující stavit se na tvých řádkách.

četl jsem to několikrát a pokaždé pomalu. Je zajímavé s tu textu pouštět na plátně fantazie různé druhy pohledu.
Ta dvojsmyslnost je kouzelná.

tak mi tak napadá ..... nechodí on taky dříve do důchodu? Přece jenom je to namáhavá profese.

parádička. Jen by mě u tohoto dílka zajímalo, jak to působí na mladý, jestli mají vůbec potuchu, co ty řádky vypráví,

když je v těch řádcích zasetý nadhled nasbíraný životem,
je vždy kouzelné počteníčko.
Děkuji a jak sám autor zmiňuje ... jsem spokojený!

René, tebe číst to vždy obohatí. Kouzelně pojaté - výš a výš do strání - naprosto grandiosně seznamuje s problémem oteplování a já jsem si na konci dílka jen povzdechl - věčné jaro - naprostý ideál. Ale vzápětí mně došlo .... ženy!!! věčné jaro by jen Bíša vydržel!

Smekám nad sílou o tom psát. V těch řádkách je pokora, čest, láska, naděje atd.
Rakovina je .... a tady se může napsat mnoho slov.
Pro někoho, komu zemřel táta v náručí je to prostě jen svině a po tom, co si tady z modra vzal Sioraka, s kterým jsme se titulovali "brácho" jsem jí dal ještě příjmení -ZKURVENÁ.
O to víc obdivuji tu vznešenost, s kterou jsi ty řádky napsal.

zajímavé řádky. Svého času jsem měl svůj chrám.
Když jsem stál v proudu OTAVY a z okolních strání mi šuměly staleté smrky. Tam jsem čerpal sílu a naději k dalšímu žití. A bůh byl všude kolem. Tam se nešlo rouhat, nebo lhát. Ani sám sobě.

upřímně? Závidím jak píšeš a jsem nesmírně rád, že mám to štěstí Tě číst.
Nečtu tu často, ale pokud se potřebuji "nahodit" tak jsi bezpečnou a spolehlivou konstantou.

Kdo ví - pochopí,
pro ostatní se to jeví jako kravina.
René to popsal přesně.
Já zas stručně - Domov je Štěpina.