Petra

:-) pěkné

Do budoucna, díky bohu, snad někdy bohužel, nevidíme, jenom doufám, že nebude příliš rezavá. ST

I já před domem skalku mám, ráda se dívám z jará, v létě na ta kvítka, i na podzim ještě, než je kpřikryje bílá peřina.

WAYWARD: Chápu, snad Ti to, Waywí, pomohlo, alespoň maličko, víš, i za cenu pouhého pocitu, že nejsi prostě jenom sám...

Pěkná, mutile ST

WAYWARD: bolavé příteli, neb tam skutečně odevzdaně zní a to člověka, se srdcem, zabolí

Zachytit tak ten malý okamžik. ST

Marta Valenová: možná jsem zcela tedy nepochopila význam, ale číst, že někdo někomu padne do oka, ale nakonec ze z toho zeboucí láska, to mně osobně přijde jako právě ta láska, ne láska... jinak ano, láska je vždycky láskou, někdy pěknou, jindy smutnou.

Marta Valenová: Tím jazykem, nejazykem a potom "českým překladem" resp. jakoby myšlenkou, či významem, láska, která vlastně láskou není.

Láska je mocná čarodějka. Má tisíce podob, dokáže rozehřát srdce i nejtvrdšího kamene, nemá žádný řád, ani žádná psaná pravidla, ona sama je totiž zákonem...

... tak nevím, zdali si to ještě pamatuji, je to taková báseň, kterou snad mnoho lidí zná, nevím, kdo je autorem, ale ta slova jsou pravdivá.

Přijde, když ji nečekáš, nevěříš v ní a nevidíš ji, když ji moc chceš - tohle jsou zase slova moje.

Tvá báseň se mně moc líbí, je pro mě hodně k zamyšlení, k pozastavení a také, čímsi blízká. ST

Moc pěkné, ST

Páni, děsivý sen, já bych takový snad ani nechtěla... joo, kdyby ten upír byl hezký :-) dělám si legraci.

Zdá se, že báseň je hodně citově vzpomínková, ST za to.

:-) usmívám se, věřím, že máš hodnou ženu. Já vím, některé jsou pořádné mrchy, to samé platí o mužích, věřím, že není Tvůj případ, když čtu Tvoje básenka, usmívám se a ani by to zcela nebylo možné.... máš hodnou ženu, zřejmě trpělivou, to je dnes málo která.

To všechno klidně může být,
aby mohl člověk,
znovu šťastně žít.

Pěkné, ST

Jednoduše pocitová a pro mě dobře napsaná... někdy čtu básně a vidím, či cítím něco, co sama jsem už někdy cítila, nebo prožila, viděla. ST

Někdy se staré rány nevědomky otevřou sami, jindy jsou to druzí, nebo to musíme být právě my..

Snažím se najít vhodná slova, nepotřebuji však čísti znova... ať lezení není vysoko, protože pády jsou vždycky tvrdé, i když jsou jenom z malé výšky.