básněnka

trochu tragikomické zdá se, když muž u mladé ženské bývá passé, ať už má na krku šestý a další kola..většinou dělá jenom vola...:-)

René Vulkán: těch nocí promodlených už bylo, ne už nebudu se kát, nemám za co, jen svého ohně chci se ptát a vím jakou mám cenu, nejsem k zaprodání...

V tyglíku kouzlo míchám, ač sotva dýchám, jsem homunkulus, nebo žena?

zenge:
já ti nic nedala
i když máš Dallas
nač tedy halas...
a nebo že by básník?:-)

mám to marný
odkvetly dveře kočárkárny
a zbylo jenom jedno
na tu šestou
stejně budu čekat
až přijdeš
brou...

já to vím..že z nadějí nebude dým:-)

Mourek:jů, díky zastavení ..to je pane překvapení:-)

žít se musí..zvednout bradu a jít

a dneska byly květy i na mých vlasech...:-)

cesta zpět...je jako květ...bez prý léčí svojí duší

jo, já sice neletěla..ale i tak jsem čarozněla:-)

dokonalý...s tím zhubnutím předtuch

Lilith: cink..právě jsem si s tebou připila:-)

jsi tím vším...:-)

pro tvoje létání milá dámo....i já mám pro strach uděláno:-)

uštvaná muži...to prý se stává
a smrt končí její utrpení
ta dříve sličná
s ornamenty

nechci se modlit
chci si plát
a v beltinu se milovat
v tu noc co praská každá kost
a zdá se plamen, že je host
tak zním si
křehká svou žádostí

na důkaz posedlého jara...

jdu si nelejt ze džbánu..trochu kouzel po ránu:-)

Květka Š.: a co je vlastně umění? :-)

...pod šeříkem prý ženy zkrásní
a muži..ti přece básní:-)