básněnka

chtěla bych v prstech cítit zem
a jestli je ze světla
tak tlá dotekem
to všechno hned..
neb zázraky se dějí do tří dnů ...a nemožné?

vzala jsem si deštník pro rozpětí mostů
a vyklubala se ze mne náhle duhomilka...:-)

zapálila jsem si viržinko..
pro naše genesis
pro milovat a množit se v olivových hájích
pro stvoření světa
na dluh veselejšího času
nových hodin
mixér rozemletého břehu
a novou knihu:-)

když se ke dveřím blíží tvé kroky
počítám vteřiny
a stínem náhlé lenosti se přemostím
abych byla pro tvé břehy..do něhy

jdu náruživět, páč mám ráda plameny..jen ..to pálení musí krásně lechtat:-)
to bude tou kokardou:-)

vavaoko: v čarovný noci se rodí zvláštní myšlenky...

ty budeš mít křídla vážek...tak lehounce průsvitná...

Kajuta: namíchala jsem májovej koktejlíček:-)

a jaký stáří..máj je máj, nebo aspoň se tak tváří..už slyšíš hru na šalmaj? :-)

tak krásné listování...

Doufám, že píšeš příběh od sousedů...

Všem díky za krásné komentáře...

echinacea: myslíš, že by to bylo tak jednoduché?

to pro lásku..tu naší...

HANKA: děkuju...pohladit je třeba všechny spřízněné duše...velice!

valerie: postačí...když řeknu, žongluju tak rychle, jak dokážu?..a nezlobím, naopak, jsem tomu ráda:-)

Kajuta: pošlu ti jich pytlíček..kamsi k Počátkům:-)

ten chleba voní..po dlaních, co jej hnětly..neupečený a světlý...

a nemaj mimický svaly:-)

Milena: je zvláštní..přiznávám...:-) a děkuju