jc senior

†

tak běhával jsem od nepaměti
v mysl lehkým poddán hrám
čas však jak ti ptáci letí,
co paměť sahá už neběhám
*

je dnes teprv třicátého
že už je srpen jsem se lek
vstup do písní, léta něho
motýl nebo hotýlek?
*

až pominou vedra, hice
v baterkách klid s jistotou
své poezie najde více
byť kontrolky pohasnou
:o)

Ota blafal, Špáďa píše...
**

jita.1965: labuť: Psavec: hloubavá: whiolet:
Děkuji za milé komentáře za sebe i za místo, které mi bylo předlohou.

... padají hvězdy
korálky s přetržené struny
kolečka rozšlápnutých hraček
slepá kolej pro osudu vláček
zadrhlá v louce za ocúny
kam padají hvězdy
*

občas žiju pro Jitřenku
okem šlmy jak mě láká
otisk neurčité rtěnky
v letu ptáka Ohniváka

temno uvnitř, světlo venku
ve vězení pro návraty
kde rozhalí rozhalenku
démon času rohatý
*

bývám někdy za hastroše
rifle a plandavé sako
matné brýle jak dva groše
bloumám nějak křivolako

dětství místo paneláků
kde hrával jsem kuličky
zákaz vjezdu za soumraku
sem do slepé uličky

do kornoutu kopec strachu
raděj místo zmrzliny
permanentně stojím v šachu
jsem hastroš a ne jediný
*

...jaká bude voda?
To už mi bude jedno.
:-(

v záchranné vestě času plavu
a už asi i doplavu...
*

...i těch pár soust uspokojí hlad po poezii
*

mám vkus pro oděv z listu fíku
a starý hřeben bez zubů
jeden kámen na žlučníku
a šedivou pleť pobudů
rád zdobím stěny holobytu
se Satanem hraju mariáš
však nesápu se po korytu
jsem plachý malíř, jak mě znáš
*

Tak to není, naštěstí...
*

Morfologie mužství...
*

...a dobře, že jsi!
*

Vztekem rudnu až ztrácím dech
jak by mnohý, bídně spící,
zhasnul mě, či v okovech
se zvrhlou partou, spílající,
poslal vědmě s bujnou kšticí
co kouzla zná, ať najde lék,
či smázne Ú na klávesnici
v heslu "přízrak úplněk"
:o)

kos-jakub:
Děkuji, Jakube, zajímavá a velmi působivá je především zahradní architektura místa, kde báseň vznikla.

zenge: white walker: vavaoko: Slávka: nejsembásník: Mirka Hedbávná: Mbonita: Květka Š.: Kapka: isisleo: gabkin: básněnka:
Všem vám děkuji za komentáře a podotýkám, že místo mého zastavení je rekreační lokalita u rybníka Medlov, nedaleko Nového Města na Moravě.

René Vulkán:
Ano, jde o místo, které znáš..

nerad chodím na sabaty
kde temno bývá, neklid, ruch
a poetický zívá duch
nohou jistím mezi vraty
škvíru v prostor oblohy
tam kdes krokem mátohy
ubírá se dusot kopyt
mdlý a znaven od ataku
svou ospalost měl bych propít
či směnit ji za řev draků..?
*