René Vulkán

bameka: No nevím, mně to moc srandovní nepřijde. Spíš aktuální, možná i o nás tady. Ale třeba už vidím za každým rohem bubáky!

vavaoko: Od některé bolesti lze utéci. Od každé však ne.

René Vulkán: M.A.Rek: ano nestačí, k smytí vlastních vin je třeba usilovného drhnutí a změny

divoženka1: Věřím,že bůh je láska už pro to ,že mezi lidmi co věří mám ty nejlepší a nejspolehlivější kamarády

M.A.Rek: Verše krásné, ale sám za sebe si myslím, že i kdyby se nebe s peklem steklo, k smytí viny to nestačí...

vavaoko: René Vulkán: Je to fajn, to spojení. Nebe s mořem. Člověka s Bohem. Je to o prostředí, náladě a zamyšlení nad věcí.
Já jsem (asi) ateista. Ale když jsem chodíval služebně do kostelů, vždy jsem odcházel s čelem mokrým od svěcené vody. To prostředí mi říkalo, abych se pokřižoval. Jinak vysvětlit to neumím.
Máš ST

Hazentla: Já si osobně troufám komentovat cokoli (ostatně mám na VŠ za sebou semestr předmětu Literární kritika, kdo z vás to má?)...
Tahle báseň...já to s dovolením nevezmu z pohledu víry, ale z pohledu takové až jako přírodní poezie, protože podle mne naprosto přesně zachycuje ten dojem, co má člověk, ať už věří na co chce, když zapadá slunce nad mořem.

drsnosrstej kokršpaněl: rád jsem četl a oslovil mne i Paulův koment
podpis: další ateista

PS: neumím to popsat, ale ve výsledku myslím, že všechny víry i nevíra mohou být v podstatě jen cesty k témuž (a ten cíl je způsob chování a smíření se s čímsi). A po všech se dá jít dobře i úplně špatně. Ale nevím... tímhle směrem lze hloubat dlouho, a mám za lepší nehloubat a prostě jít (nahloubal jsem se dost, když mi bylo patnáct). To všechno jsi leč v básni nepředával - předával's krásnej zážitek. A to je fajn.

Paulmatthiole: Těší mě, že to bylo pěkné vyrušení :-)

Jsem smířený s tím, kdo jsem, René.

René Vulkán: Paulmatthiole: pěkné vyrušení
PS
také jsem byl cca 9 let ateistou, řek bych docela programovým

Paulmatthiole: Popravdě, René, myslím si, že jsem - víceméně - s to komentovat různá díla, ale na ta z oblasti víry si nějak netroufám. Tak snad jen jednu příhodu...

Můj mistr karate byl buddhista – během svého pobytu v Řecku, u výročí jeho smrti, jsem zapaloval svíčku v pravoslavném kostele… já, ateista. Přišlo mi to tak nějak... vhodné, protože prostě nebylo jiné místo, které by mi přišlo natolik důstojné k takové vzpomínce. Ptali se mě tam tehdy, za koho ta svíčka je – když jsem to řekl, dostalo se mi odpovědi, která mi dodnes zní v hlavě: „kéž by bylo víc takových žáků, kteří si vzpomenou na své učitele“.

Přišlo mi to takové... zvláštní. Ateista v pravoslavném chrámu vzpomene na buddhistu... kdoví, možná to je ta cesta. Nerad bych rušil, nechám toho.

René Vulkán: drsnosrstej kokršpaněl: ten špunt sektu - velikej, vlisovanej do hrdla lahve je něco, nějaká špína, zátěž, mamon... kterej nevyjde ven z hrdla, páč v ní není ani tlak (bublinky - vzduch, duch, síla odhodit ten marast)
je to protiklad klečícího velblouda

drsnosrstej kokršpaněl: René Vulkán: Dík, to s tou brankou, mám ten dojem, že už jsem asi chvíli věděl, ale dostalo se do z přetlaku jiných informací do nějakého toho skartovacího procesu mysli, který máme všichni - a já ho nemám vůbec rád, protože mi ilegálně ubírá jednou získané informace z paměti... jsem tak ovšem v rébusu Tvé básně o kus dál... nejvíc, přiznávám se, mne tam mátlo
"jen špunt sektu trčí
v hrdle láhve bez bublinek"
protože v tom jsem nenacházel odkaz na nic a neuměl si to spojit s tím zbytkem... pokud ovšem už vím, že "pokora" je klíčové dešifrovací slovo rébusu, pak při dosazení tohoto klíče do metafory bublinek - se to celé odemklo

René Vulkán: drsnosrstej kokršpaněl: ani se nedivím, je to rébusoidní

To biblické ucho jehly je malá branky pro pěší vedle velké brány do města. byla tam proto, aby v noci nemuseli otevírat velkou bránu opožděnému kupci a ze tmy jim do města nevpadli loupežníci. Malá branka pro jednoho se dala ubránit.
Velbloud se tam dal protáhnout taky, ale byla to fuška jej donutit kleknout a jít po kolenou.

S pokorou projdou i obtěžkaní velbloudi (nachytali jsme za život spoustu marastu) - právě pro tu zachraňující pokoru

drsnosrstej kokršpaněl: balzámové

drsnosrstej kokršpaněl: na tohle mám asi slabé vzdělání... o velbloudovi uchem jehly vím, kámen na kameni je taky známá věc ...a Brněnskou legendu (11 hodin) znám také... ale dohromady mi to díky těm zbylým chybějícím dílkům v kebuli nic neskládá

j.m.: Hazentla má pravdu.

Psavec: Dýchla podzimem.

Gándhí: mmm, už se nám blíží, zima bude tuhá a dobrá ;)

René Vulkán: vavaoko: divoženka1: jééé, dík