Levandule

Současná móda v symbolice… a naše duše andělů…

Věnováno Gregymu

Nikdy nepochopím, proč k životu potřebuji tolik bolesti… a tolik lásky…

Stýskání v ranní mlze...

Možná někdy potřebují mít lidé od sebe větší vzdálenost… aby … pochopili… že se míjejí… Možná i proto, aby k sobě hledali novou cestu…

… hromádka slz odloučení, nedorozumění, touhy … (schovaná pod kšiltovkou)

Vejde se celý život do jedné básně? Někdy možná i do jednoho slova: Proč?

… patří k životu člověka stejně jako vzduch

Slepcem můžeme být vůči sobě i vůči jiným… někdy oboje zhnisá do sebe

předmenstruační syndrom

Po dlouhých měsících ke mně přichází... pomaloučku – polehoučku... nový doušek energie

Miluji milování s Tebou… :-*

Sílu pohlazení, povzbudivého slova či praktické pomoci (nákup, úklid obýváku, loupání brambor...) ... ani dary voňavých růží... ještě nikdy nikdo nezměřil. Já však vím, že je to největší motor lidského vesmíru...

… iluze písku … nebo zrníčka čekání … a marné touhy v slzách šaška a ženské, která musí, prostě musí vydržet všechno …

… mé nové nejmladší dcery (dcery Pavla)… mění můj dosavadní domov na nový… ale…

… někdy zlehčí smutný den o několik tun …

... jsou některá lidská rozhodnutí... Věnováno Macešce

Mateřství… někdy i životní paradox…

Vyrůst z lidské malosti je skrytým snem většiny z nás…

Je to asi dvě hodiny... co zemřela...