M.A.Rek

Snad vkrádáš se do vlastních mých vizí,
snad já jsem v tvých, a jsem v nich cizí,
snad má to tak být, než nám všem zmizí.

Už odešli jejich vzpomínky s nimi,
ještě si chovám vzpomínky na ně,
již brzy budou vzpomínat mé děti...

Ještě jedna runda,
joj, to byla bžunda,
už opila se zcela,
a když zvracela,
upadla ji bunda.

René Vulkán: Ano, někdy nejsou ty hranice zcela zřetelné, slast od bolesti, patologický vztah od toho "normálního". Nezřetelné i pro jednotlivce, natož u páru.

včera potkal jsem
dvě vosy živé
i v zimě mne opíchat
byly tak žádostivé

Ano, nikam neskákej!
Proč chtít mezi pražce
zatékat, a střeva válet
nechat v nějaké sračce.

Spíše homo verbosus než homo sapiens...

Ospinkánkově smutné, ale krásně napsané.

Besinka: Ale, Jitko, to není vůbec smutné. Oba si to docela užili.

Oj, být tak střevíčkem v teple naivního večera...

Květka Š.: Psavec: Koala: Děkuji, a nechť je i Vaše.

divoženka1: Děkuji, a ať není jen tušená.

Lilith: Děkuji. No právě...

senia: Děkuji, jsem rád.

Besinka: Květka Š.: Lilith: senia: Díky Vám všem. A Jarmile se omlouvám. Tedy, jestli to byla ona. Opravdu nebyla k poznání.
Květko, které?

Vítej v modru. Pokud jsou všechny takto škrobené, rád je poznám. ;o)

Nějak nevím, co napsat. Snad že jsem rád, že to víš ty.

Po čertech po hvězdách
potká jistě.
Však vpomene si, či ne?
Když ne, tak příště.

Tenhle zub. Ač vypadá, že kaz má, nikdy ho nemá. Obrázek je Tvůj?

vachrlabilita křesla - krásný novotvar. Oproti jiným...